Květen 2016

Přejdu snad na prášky..

29. května 2016 v 11:32 | Klár - 15 let. |  Prostor pro moje myšlenky..
Poslední dobou je toho na mě tolik, že absolutně nevím, co dělat dřív a co.. bude vůbec dál. Předem se chci omluvit za tenhle článek, ale potřebuju se někomu vypsat.. a vy jste to jediný, který mě drží a ráda bych se sem vykecala.

Spousty lidí tady ví, že můj otec je arab a že je to trošku složitější. Nedávno nás viděla jeho známa s přítelem a abych to uvedla na pravou míru.. on nechce, abych měla přítele a když se tehdy dozvěděl o bejvalým, tak mi začalo peklo. Mám z toho absolutní nervy.. nevím co od něj čekat. Vždy když se něco děje/stane, tak mi začnou nervy a je to docela často.. bojím se, že to teď půjde do extrému.. a že půjdu lehce ke dnu. Nevím, co už dělat.. hlavně se s ním nedá normálně komunikovat.. což je další -..

Pak ty moje úrazy.. věřte nebo ne, ale už jsem z toho taky na prášky. Stále něco. V listopadu naštíplá kostrč na 4týdny doma, další úraz na kostrč. bloklej krk.. (2x za chvilku jsem jela sanitkou...) a teď ty kolena, kde mě asi čeká operace, které se bojím.. jsou to takové bolesti, že sotva chodím.. nemůžu se ani pořádně vyspat a za poslední dva dny jsem spala minimálně, jak kvůli noze tak kvůli problémům. Do toho škola, kde mě čeká zřejmně opakování v srpnu a absolutně nevím, jak to vše zlepšit.

Vím, že někdo je na tom hůř (ačkoli je smutný se na tohle rádoby vymlouvat ale..), ale já byla do téhle doby docela ještě ok než se vše nesesypalo na mě. Achjo.

Ale chtěla jsem vám moc poděkovat za ty milé komentáře a že jich je hrozně moc.. jsem moc ráda, že se vám líbí můj blog a moje tvorba. Jinak jste si asi všimli nového designu a menu. Chtěla jsem něco nového, ačkoli to není nejdokonalejší, ale snaha byla hehe:D:).

Projekt #patétémaknihy5

28. května 2016 v 8:00 | Klár - 15 let. |  KNIHY
Ahojtee :)
Dnes tu mám něco, co by asi většina nečekala a ťukala si na hlavu, co jsem to ale za blázna, ale ano, je to tu. Dnes jsem si vybrala nejoblíbenější knížku z dětství až do dnes český špalíček pohádek. Nevím jak vy, ale já miluju pohádky od malička :-)

OČ JDE

Jsou tam různě básničky, říkadla, hádanky ale i různé příběhy. Můžete si vybrat z velkého výběru a hrozně ráda třeba čtu O popelce, O Ječmínkovi nebo o Zlatovlásce.

NÁZOR/DOJEM

Vím, že je to spíš pro malé děti, ale já se prostě ráda vracím do těch dětských let a ráda si přečtu nějakou pohádku, jsem do nich hrozně ujetá (heh). Spousty pohádek, které jsme tam četla a četla nynější.. tak je to obrovský rozdíl. Celkově v těch nových je více přimyšlených věcí, neříkám, že ve starých také někdy něco není, ale o dost méně a zní to tak nějak.. opravdověji?


Teď jen doufám, že nejsem jediná.. taková ujetá na pohádky :D


Projekt #patétémaknihy4

27. května 2016 v 8:00 | Klár - 15 let. |  KNIHY
Ahojtee :)
Dnes tu mám recenzi na knihu, kterou myslím, že nezná moc lidí, ale mělo by se o ni vědět. Je skvělá a v některých věcech jsem se i poučila a zamyslela nad sebou. Jde o knihu Přebyteční z roku 2140.

DĚJ

Máte dvě možnosti - být vyvoleným a mít právo na léky nesmrtelnosti nebo být přebytečným, který je "vycvičen" k sloužení lidem (uklízení apod.). Jednoho dne tam příjde Petr, který ví vše o světě venku a snaží se najít Annu, aby ji mohl odvést zpět k jejím rodičům.

NÁZOR/DOJEM

Do knihy jsem se ihned začetla, což se mi nestává moc často, málokterá kniha mě zaujme (ano, jsem vybírává :D). Příběh se odehrává v budoucnosti, která je pro každého zlý sen. Nižším kategoriím lidem berou děti už od malička a dávají je do jiného světa, kde je vše o práci a kladou jim na srdce i do hlavy, že uklízet, pomáhat v domácnosti apod., je jediným smyslem života. Ti z vyšší kategorie mají léky na nesmrtelnost a nemusí nic a nikam dávat své děti. Hodně jsem se zamyslela nad tím, jaké by to bylo nikdy nepoznat svoji rodinu, vědět od nich (lži samozřejmně) jak mě opustili, nemít nikoho o koho bych se mohla opřít.. i když tam žijete od mala, tak bych se nad tím i tak zamýšlela.



Četli jste někdy knihu nebo ne? Pokud ne, doporučuji! :-)



Projekt #pátétémaknihy3

26. května 2016 v 8:00 | Klár - 15 let. |  KNIHY
Ahojte! :)
Dnes tu mám další recenzi na jednu báječnou a poučnou knihu od Christiane F. Knihu jsem četla už nějakej ten pátek, ale ráda bych si ji znovu přečetla, protože se stala srdcovkou. Mamka mi říkala, že je dobrá na poučení z drog a to se také pro mě stala.

DĚJ

Ve 12 letech se poprvé setkala v evangelickém centru mládeže s hašišem, o rok později na diskotéce s heroinem a od té doby je závislou. (I do teď je stále na drogách, ve svých cca.. 50-60letech?) V té knize popisuje její denodenní život s drogama, vyděláváním prostitucí..

NÁZOR/DOJEM
Kniha mě dost ohledně drog poučila a odehnala. Ne, že bych je předtím měla nějak v oblibě, to ne, ale tohle mě ještě víc odradilo. Kniha byla popsaná úplně do detailů.. což se mi líbilo, ale zároveň někdy to bylo až dost nechutný, že mi dělalo problém to dočíst. Byl to dost silný příběh, to určitě a doporučuju ji všem přečíst, aby poznali, že to není zrovna nejlepší volba a že můžete skončit někdy až dost špatně.


Četli jste někdy knížku? Odradila vás? Jak na vás působila? Nebo si ji teprve hodláte přečíst? Nebo vůbec? :-) Byla bych ráda, kdyby jste se k tomuhle vyjádřili.


Projekt #patétémaknihy2

25. května 2016 v 8:00 | Klár - 15 let. |  KNIHY
Dnes tu mám recenzi na knihu Denník Anne Frankové. Předevčírem jsem ji dočetla a jsem z knihy tak moc nadšená, že vám musím na ni něco sepsat.

DĚJ

Knihu napsala autorka Annfe Franková, kde si zapisuje různé zápisky ze svého života. Jde vidět, jak dospívá a její názory se mění v inteligentní a vyspělé. Procházíme s ní 2-3 roky života. Od té doby, co žije normálně ve svém městečku až do té doby, kdy se ukrývají před němci, aby nešli do tábora. K nim se přidá i rodinka Van Daanových + jejich známý. Pomáhají jim Bep, Mep, Kugler..

MŮJ NÁZOR/DOJEM
Knihu jsem si už od prvních stran zamilovala. Deníky mě baví a tento nebyl vyjímkou. Zamilovala jsem si její styl psaní, jak vše krásně vyprávěla a zamýšlela se nad důležitými věcmi. Vě spoustě věcech mě přinutila se nad sebou zamyslet, jaká jsem, jaká bych mohla být, v čem bych mohla být lepší a v čem nejsem zrovna dobrá. Celá kniha se četla naprosto rychle a báječně.. bohužel jsem ji často odkládala, že jsem ji četla déle, ale když už, tak několik stran jsem zhltla ihned. Také jsem si často nedokázala představit za jakých podmínek oni žili, já.. bych to nezvládla. Její časté deprese jsem dost chápala.

Knihu mám moc ráda a jsem ráda, že něco takového vzniklo a hlavně, že kniha přežila a mohla vyjít. Doporučuji všem si ji přečíst, je báječná a čtivá, ačkoli dost smutná.


Četli jste ji? Nebo si ji hodláte přečíst? :-)


Projekt #patétémaknihy

24. května 2016 v 8:00 | Klár - 15 let. |  KNIHY
Tento měsíc mám jako téma knihy. Chtěla bych se na začátku trošku rozepsat, proč miluju knihy, co mi to dává a tak dále.

Do nějaké 7.třídy jsem nějak moc nečetla, dovolila bych si i říct to, že jsem přečetla max. 3 knihy za rok, ale od nějaké 8-9. třídy mě to hrozně chytlo a začala jsem každou knížku hltat a hltat. Dřív mi přišli knihy nezajímavé, byla jsem obklopena facebookem, instagramem apod., že mě absolutně nic nezajímalo.

Knihy mě nezajímali, nebavilo mě číst dlouhé slohy o nějakých blbostech, ale čim jsem byla starší, tak jsem celkově více vnímala okolí a právě knihy. Je pravda, že jsem vybírává (ale zas se nebráním novým jiným knihám než čtu) a málo co mě chytne, ale když jsem něco našla, tak jsem se do toho zažrala natolik, že během dne jsem to měla přečtené.

V knihách jsou úžasné příběhy, které dokážou vtáhnout do děje, že s nimi cítím, že zažívám to co oni a to je pro mě slast a odreagování. Po dlouhém dni, kdy se sotva zastavím je tohle úžasné odreagování. A kdyby se někdo ptal jestli raději čtu e-knihy nebo papírovou knihu, tak raději papírovou. Mám ráda ji držet (a když je starší, tak ta vůně, uh, jak nějakej čmuchal:D), číst písmenka na bílém či starším papíru než čučet do čtečky, mobilu apod.



Jaký vztah ke knihám máte Vy? :)



Shrnutí týdne #36

22. května 2016 v 13:01 | Klár - 15 let.
Čaute! <3

Jak to tak bejvá, tak pondělí si absolutně nepamatuju :D V úterý jsme měli 4h, které byly víceméně v pohodě. O němčině jsme psali test a dostala jsem za 1, na dějáku nám dávala prac. papíry a mám z něj dvojku! Jinak ani nic nového :) O 2h pauze jsem se jela objednat na neurologii a revmatologii a jen na neurologii (kvůli problému se spánkem) mě objednali, pač musím ještě zajít k obvodní pro žádost o vyšetření a pak se mohu teprve objednat na to s těma kolenama. Pak byly 2h těláku a pak za kamarádem po 3 letech. Jsem ráda, že jsem za ním šla, bylo to skvělé! A poznala jsem další 3 kluky :D večer jsem byla s přítelem :-) a v noci jela mamka s bráchou do Motola :D.

Ve středu jsme ráno házeli papíry do velkého vozu, takže jsme přišli o matiku (jooo!). O chemii jsme dělali pokus a pracovali do pracovního papíru, tak jsem zvědavá, co z toho dostanu s K. :D O ájině jsme psali "sloh" o domácích mazlíčkách a mám buď za 2 nebo za 3, tak uvidíme. Pak čeština a pak seminář z češtiny, prezentovala jsem o Josefu Š. a mám za 2, dvojka taky dobrá (no ne snad?) Odpoledne jsem byla do 4 doma, uklízela jsem, myla nádobí a vytřela (ojej). Pak jsem jela na chvilku za tím kamarádem a večer s přítelem.. chytli jsme se, došlo na slzy.. a na usmíření. Byl to docela pernej večer.

Ve čtvrtek jsme měli docela na pohodu den. O matice jsme počítali kouli, o češtině jsme se "bavili" o dusnu mezi tou učitelkou, o zemáku jsem se trošku prospala :D a o němčině jsme zpívali německy včelku máju od Káji G. Pak byl svět práce a to jsme první hoďku řešili, že půjdeme na airsoft a laser game, takže se těším. Nikdy jsem na tom nebyla :D druhou hoďku sp jsme dělali choreografii na akademii opět, ale skoro jsem netančila kvůli kolenom. Od středy mě začalo jedno koleno bolet vážně dost.. už jsem myslela, že umřu. Na odpoledku jsem nešla, ale prospala jsem se, ať trošku zaspím tu bolest, ale fakt umírám.

V pátek jsem zůstala doma, protože jsem měla jít na ortopedii, ale objednali mě až na další týden ve čtvrtek, tak jsem jela do Motola, protože mi to nateklo a ta bolest.. no skončila jsem s ortrézou a za dva týdny na kontrolu. Pokud to nebude dobré, tak mě čeká bohužel operace. Zbytek dne jsem proležela, prokoukala na filmy a koukala na nové blogy.


V sobotu jsem byla doma a odpoledne se na chvilku šla projít a něco málo nafotila :) můžete vidět v brzkém článku. Večer přišel přítel a staral se o mě, bylo to hezké :-)

A dnes se možná půjdu projít a něco málo nafotím nebo se budu koukaat na různé blogy, něco sepíšu.. aspoň mám více času na blog :-) a večer se staví přítel a možná přijede kamarád s novým autem a projedeme se :D :-).

Chci se omluvit, že to bylo trošku delší :D.. co váš týden zlatíčka? :-)


Oblíbený blog #4

20. května 2016 v 22:34 | Klár - 15 let. |  Tipy&Rady a recenze.
Tentokrát tu mám oblíbený blog. Dlouho jsem nedělala takový článek, tak je na čase ho znovu udělat. Mám ráda, když mohu sdílet skvělé blogy :-)

Tentokrát vám představím blog Crazy Jull. Velký důvod, proč tento blog mám ráda je, že píše tak nějak zajímavěji než ostatní a její články prostě s chutí hltám a hltám. Píše stylem, který mě baví a dokázala bych ho číst hodiny a dny.. měsíce či roky. Je to skvělé.

Můžete u ni najít spousty věcí jako třeba recenze na filmy (na většinu jsem se koukla, pač kouká na skvělé filmy a vždy musím po přečtení si je stáhnout :D), o různých tématěch či nějakých věcech (třeba o postcrossingu, který jsem si zamilovala), z jejího života (jak píše tak nějak skvěle, tak vždy to prostě hltám, i kdyby tam byla snad největší pitomost), recenze na spousty knih/kosmetických kousků a tak dále. Její články by se vám mohli líbit, mě tedy okouzli ihned.

Design je dost jednoduchý, ale v jednoduchosti je krása ne?:-) vypadá zajímavě a tak jednoduše, je přehledný a to mi vyhovuje.


Znáte blog? Líbí se vám? :-)


Jak se k nim sakra chovaj?

18. května 2016 v 8:00 | Klár - 15 let. |  Názory.
K tomuhle článku mě dokopl táta. (ne, že by přišel ať to napíšu, ale přišel z práce rozčílenej a já se potřebuju rozčílit i tady, chápete). Pracuje v hotelu jako recepční a když přišel s tím, že tenhle týden se k němu chovají hosté jak k odpadu, řvou na něj apod., tak jsem potřebovala na to něco napsat. Recepční dělají pro hosty toho tolik, že se sotva na minutku zastaví (vím to z pohledu táty). Objednávají jim taxíky, aby někam mohli jet na výlet a když jeden taxík nevýjde, jde schánět jinde, když něco potřebují, tak hned dělají vše proto, aby to měli, snaží se, aby se měli nejlépe, objednávají jim všechnymožné zájezdy, sauny, fitko, pohodlí, ale pro ně je to stále málo a málo. Ti lidé si myslí, že když si něco víc zaplatí, tak se můžou povyšovat nad lidma, kteří kolem nich skáčou jak jen oni písknou. Tohle je nespravedlnost a hnus.

funny and job interview image
Abych se aspoň zasmála..

Nejde jen o hosty, ale i o šéfy nebo celkově vyšší postavení nad podle nich "ňoumy na dně". Myslí si, že když jsou třeba vedoucími něčeho, že se s uklízeči chová jako hadr na podlahu. Jsou to také jen lidi, jsou stejní jako oni, mají city, jedny nervy, spousty pocitů, dýchají jako oni.. jsou to všichni jen lidi, jen někdo má vyšší postavení a někdo ne, doprdele.



Tipy na filmy! #1

16. května 2016 v 8:00 | Klár - 15 let. |  Tipy&Rady a recenze.
Mám tu nějaké tipy na filmy, které jsem pokud vím, ještě nedělala, tak mě napadlo vám dát pár tipů na filmy, které jsou vcelku přijatelné a některé až výborné.

LÁSKA NA KARI
Tento film jsem viděla poprvé před měsícem a už se stal mým oblíbeným. Po smrti Hassanovi matky a ztracení rodinné restaurace nadaný Hassan opouští s blízkými svou rodnou v Indii a jede do Francie, kde si otevře vlastní restauraci. Potkává ženu do které se zamiluje, která ho učí různá jejich jídla, poznávání chutí.. přihodí se mu i menší nehoda, ale nevzdává se a nakonec to dotáhne daleko. Mezitím soupeří s jejich konkturentkou Paní Malloryovou, kde si dělají navzájem naschvály a nakonec ho chce do své kuchyně, aby získala druhou vzácnou Michelinskou hvězdu. Dostává ji a Hassan dostane nabídku do té nejlepší restaurace v Paříži..